Prosinec 2011

Sometimes I wish I could go back to being a kid again.

30. prosince 2011 v 15:21 | Em |  Deník
Vánoce za námi, před námi Silvestr. Hip Hip hurá. Vánoce.. co k nim říct? Snad jen to, že Vánoce jsme letos neslavili. A doufám, že slavit už ani nebudeme. Mám je vážně ráda. Ať žije ironie. Ale tak abych nekecala, dostala jsem pár věcí. Adidasku tašku a 3 knížky. Tašku do školy a knížky na to, abych nebyla negramotná. No co. Nevadí. Všechno jsem si vybrala den na to. U kadeřnice jsem si nechala ustříhnout asi 2 cm vlasů za 390. Proč ne. Taky jsem si koupila naušnice, za stovku. Doma jsem zjistila, že se mi vůbec nelíběj. Ale dneska, před tim, než jsem jela domů, a v půli cestě se nám rozbilo auto, jsem si koupila konečně teplou zimní bundu. A pásek, kterej má hlavní účel sloužit jako pás cudnosti. Ten než se sundá...! Ale líbí se mi.

Po 5 úmorných hodinách v autě na cestě domů, jsme konečně dojeli dom. Strašně se mi stejskalo. Potomhle shnilym baráku. Celek obyvatelů tohoto baráku tvoří 0,01% normálních lidí, 70% naprosto nesnesitelných důchodců, 29% huličů, 0,97% zvířat domácích a 0,02% zvířat nežádoucích. A tady prosím žiju. Udělat přijímačky a pryč, na intr. Včera, okolo tý 6 7 hodiny podvečer, jsem šla se psem. V patře pod náma byli dva kluci. Maximálně tak 23. Strašně smrděli, ne nesmrděli. Zapáchali? Měli vůni? No ale oni nevoněli! To je jedno.. Byla z nich cejtit tráva prostě. Připomněli mi bezstarostný léto u vody s kamarádama, který mě naučili pár užitečnejch věcí. Bohužel naučili mě i pár špatnejch. No co. Lemona pijou v týhle době už i 12letý fakani. Pár tahů z trávy taky nikdy nikoho nezabilo. Nezkazili mě, to ne. Ani jednu věc nepotřebuju nutně k životu. Kvůli škole se už s nima ani nepotkávám. Jenom na facu občas prochatujeme tak 2 hodiny.

Heh. Dnešní sen se mi celkem líbil. Byla jsem v Praze někde a vůbec nevim kde. Vlastně ani nevim, jestli to byla Praha. Stává se. Seděla jsem tam někde v parčíku na lavičce a pak tam přišel Toxxx /Předpokládám, že ho valná většina zná, teda aspoň ví, o koho se jedná. Kdyby ho někdo znal osobně, prosím, ať se ozve :D/ a s nim několik mejch známejch. Pak jsme se ocitli někde na stejdži. Jel se tam i weed. No co, ve snech to snad zakázaný není, ne? Tak jsme jakože pařili. Toxxx mi dal podepsaný CéDéčko. Pak se tam objevil Taff, šel normálně za Toxxxem, pozdravili se a jeli spolu. I od Taffa jsem dostala cédo. Jelikož jsem se tam najednou objevila s foťákem, Taff chtěl nafotit nějaký fotky na novou desku. Tak pózoval, pózoval a místo něj se objevil Channing Tatum.. Ten mě vzal na premiéru svýho filmu. Tam se do mě zamiloval Ryan Sheckler, kterej má mimochodem narozeniny. Happy birthday, Ryan! :))

Zítra je silvestr. Přemejšlim, co s nim. Jestli se poddat oslávám, či jít makat. Vážně dilema.

405919_2983351262495_1223375292_33347318_39786429_n_large

I'm fine, I'm just not happy.

23. prosince 2011 v 15:26 | Em |  Deník
Už delší dobu není co psát. Nic zajímavýho. Snad jen rozpadající se přátelství. A to není to, o čem bych se chtěla rozepisovat. Ale možná chci. I když to není moje věc. Tak jen stručně. Když věříte někomu jinýmu, než sobě, dopadá to většinou špatně. Kámoška se svěřila druhý kámošce (a dalším asi 6 lidem). Ne, nevim, jak to zformulovat. Prostě se naše parta rozdělila na 2 tábory. Je těžký, vybrat si jeden z nich. Proto jsem si nevybrala. Mezi obouma plavu. Každopádně se jim nelíbí, že se bavim i s tim druhym táborem. Většinou to dopadá tak, že si nasadim sluchátka, sednu si na topení a oddávám se písním. Nebo jdu za panem O. Většinou jdu za nim. Je mi s nim dobře. O víkendu jsem si přeležela teploty. V pondělí zůstala doma a v úterý šla do školy. Ve středu jsem byla už zase nemocná. Včera jsem tak jako tak šla do školy. Fandit na Vánoční florbalový turnaj. Už hrajeme za velký. Byli jsme druzí. A to jsme byli nejmladší. Johó. Jsme borci :) Po turnaji jsem šla k Chrisovi. Nádhernej den to byl. U Chrise jsme vytáhli foťák s nadšením, že nafotíme vánoční fotky. Žádný fotky mi nevyšly. Jo vyšly. Tři. Ale né vánoční. Nevadí. Zklamáním bylo, když Chris prohlásil, že na fotkách, který jsem mu vyfotila, vypadá jak deb*lek. Hahaha. Takovej krásnej kluk a vypadat jak deb*l. Aha. Tak když se mu nelíběj, jeho věc. Jen si to hezky přečti, Chriso :P K zítřejším Vánocům. Přemejšlim. Asi to nebude pro mě nejhezčí den. Od tý doby, co táta odešel, mi to přijde jako stupidní svátek. Jo, nelíběj se mi Vánoce. Nevim proč. Prostě proto.

Ale Vám přeju krásný Vánoce, hodně dárků, málo nabraných kil přes svátky a taky Novej rok ať se Vám vyvede! :))

452827-9-1324643759359_large

But nobody's perfect.

15. prosince 2011 v 20:05 | Em |  Deník
Včerejšek byl naprosto o ničem. Ráno jsem si proseděla u doktora a pak na 4 hodiny do školy. Středa a pátek. Jediný dva dny, kdy nemáme odpoledku. Sladká středa. Večer jsem si psala s panem O. Před několika dny mi poslal film. Tak se mě ptal, co na něj říkám. Po tom, co jsem mu napsala, že mi ukáplo pár slz, jsme se tak nějak dostali k dokonalosti. Psali jsme si různý maličkosti, který nám přijdou naprosto dokonalí. On napsal snowboard, já napsala horkou bílou čokoládu. On napsal sport, já horkou bublinkovou koupel. To, co přišlo potom, bylo jako z nějakýho slaďáku. Pro mě jsi dokonalá ty. Chvíli mi dalo zabrat, než jsem to spořádala. Z jeho chování ke mě by se dalo určit nějaký ty city, ale že jsme pro něj dokonalá? To mě tak trochu posadilo na zadek. Jenže co dál? Jak se to všechno bude vyvíjet dál? To je zatím neznámo. Bála jsem se, že se jeho chování po tomto 'vyznání' bude jiný. Nebylo. Řekla bych, že to bylo ještě hezčí a lepší, než před tím. Celý dnešní den jsme strávili spolu. Ve škole osobně, doma přes fejs. Aspoň to. Blíží se taneční. Tak nějak jsme si o tom psali. Dopadlo to tak, že tam pujdem asi spolu. Pokud teda zůstanu na gymplu. Když ne, přemýšlim, kdo by měl větší smůlu.

A já se ptám Vás, Co je podle Vás dokonalý?

Tumblr_ld5sfgcdwe1qebjs3o1_400_large_large

Pain is an illusion.

13. prosince 2011 v 20:05 | Em |  Deník
Už několikátej tejden mě bolí levá noha. Z atletiky. Vůbec nechápu proč, nic moc tam nedělám. Neflákám to, ale ani nepřehánim. Nevadí. Dneska byl opět trénink. Hip hip hurá! Po tejdnu konečně nějakej pohyb. Na začátek, jako vždycky, byl fotbal. Kluci proti holkám. Děsně spravedlivý, no. Fotbal mě baví. Celkem mi jde. A to si jenom jednou do měsíce zakopu s klukama. Dala jsem jedinej holčičí gól, jupí! Byla jsem pochválena, za nějaký kličky, obehrávky a kdesi cosi. Vůbec nevim, o čem mluvili. Nevadí. Hrála jsem prostě tak, jak to kolikrát vidim v televizi, u kluků atd. Dokonce jsem byla titulována jako 'ženský Ronaldo'. Nemám ho ráda, cukrouše jednoho. To byl začátek. Po několika kolečkách okolo 'abnormálně' velký tělocvičny, jak to nazvala ta tlustá paní, která 'trénovala' ten den, přišly na řadu posilovací cviky. No problemo! No, a pak hra. Principem bylo posunout žíněnku na druhou stranu tělocvičny tim způsobem, že jsme na ní skákali za běhu. Prostě, běžíš → skočíš na žíněnku → lehneš na ní a ona by se měla posunout. To bych nemohla bejt já, fakt že ne. Já tu žíněnku přeskočila. Takže jsem si spálila obě zápěstí, loket a dala hlavou o zem. Ještě teď mě bolí. Pak jsem jsem šla nakoupit do ráje důchodců jménem Kaufland. S mou velikánskou slabostí pro plyšáky, jsem si odnesla plyšovou kravičku, vysokou jeden metr. Musela jsem jí prostě mít! Cestou jsem vzala domů pečivo, sobě donuty. Procházela jsem okolo dámských potřeb a k balíčku jste dostali pánskej sprchovej gel! Celkem výhra. Co když toho chlapa nemáte? Kdyby tam dali, co já vim, lak na nehty, lak na vlasy apod., chápu to mnohem víc. Jsou to dámské potřeby, tak tam přeci nebudu cpát sprcháč pro chlapi! Kam ten svět spěje..nevim nevim.

Tumblr_l7x5712v4n1qcd5m6o1_500_large_large

Are you really hungry or just bored?

12. prosince 2011 v 12:08 | Em |  Deník
Obojí. Čtvrtej den ležim v posteli. Momentálně s biologií a snažim se do hlavy nacpat 45 snímků z prezentace. Poznávačka. Nejvetší zlo. Ze zvířat, z kytek, ze stromů by to ještě jakž takž šlo. Ale z kamenů? Ne, nebudu si stěžovat. Rozklikávám si chrome, google, a do vyhledávacího okýnka zadávám název pizzerie. Objednávám si Quattro formagi. Jedna z mých nejoblíbenějších. Vlastně ani nevim, proč jsem si neobjednala Hawai, jako obyčejně. Už vím, kvůli stereotypu. Během 30 minut by tu měla být. Po vynikajícím obědu si vezmu dějepis a budu se šprtat prohibici až k WWII. Jo, proč ne. Taky bych se ráda naučila fyziku, na neštěstí (nebo na štěstí, fakt nevim) jí nemám doma. Od čtvrtka ji má ve vlastnictí spolužák. Nevadí, zkusim vyhrabat učebnici, což bude celkem problém. Á, pizza je tu! <3

Tumblr_lw1w6nvcgn1r6k9i4o1_500_large

Something makes me hate everything.

11. prosince 2011 v 22:43 | Em |  Deník
Je po víkendu. Plus mínus dvě hodiny. Za ten víkend se toho mohlo stát hodně. Jenže nestalo. Ležim v posteli a piju svůj oblíbenej čaj. Jahoda a třešeň. Ta vůně vždycky provoní celej byt. Nádhera. A co to melu, že se nic nestalo? Stalo. Možná víc, než jsem byla připravena ustát. Dobře, nebuďme přehnaně melodramatyčtí. V pátek jsem si dala dávku filmů. V sobotu jsem si pobulela, když jsem si psala s panem A. Bylo to tvrdý odmítnutí, po tom všem. To jo. Ale aspoň jsem se probrala z toho naivního snu, že by něco mohlo bejt. Nic nebude. Tak to říkám většinou já. Potom přišla Adys z brusláku s tim, že její, jak to nazvat, idol? No snad chápete. Prostě přišla s tim, že za ní byl jeden kluk a řekl jí, že ten idol chce překecat svýho kamaráda, aby ji sbalil a pak hnusně odkopl. Po tom, co mi to řekla, nebyly po slzičkách ani stopy. Kdybych se koukla do zrcadla, s jistotou můžu říct, co bych uviděla; něco jako draka, kterýmu z nosu šlehaj plameny a oči mu žhnou rudou barvou. Přehnaný co? Bohužel, občas tak doopravdy vypadám ;) Měla jsem co dělat, abych nezačala jednat. Přemohla jsem se, už jenom kvůli Adys. Všechno se tak nějak vyjasnilo dneska dopoledne, tuším. Ten kámoš, co jí měl sbalit, jí napsal, co si o tom myslí, a že to dělat nebude.

A jakej byl Váš víkend?

305220_263476590359638_213562808684350_806147_478093732_n_large

Outfit 0.01 - do školy

4. prosince 2011 v 14:40 | Em |  Outfity
Určitě znáte takový ty webovky, kde si různě vybíráte oblečení a vymýšlíte si outfity. Sama jsem si to zkusila.
Vytvořila jsem si jenom takovej lehkej, do školy. Mám ráda barvy s kombinací s černou. Prostě mě to tak nějak vyjadřuje.
Bohužel, když jsem si dala vyčíslit cenu outfitu, padla jsem do mdlob; 7.549 Kč. Ale 'stájl' něco stojí :)